|
|
Prezident republiky jako součást moci výkonné
Vosáhlo, Jakub ; Janstová, Kateřina (vedoucí práce) ; Antoš, Marek (oponent)
Práce se zabývá institutem prezidenta republiky. Popisuje specifika této ústavní funkce na pomezí hlavy státu a exekutivního orgánu. Dle zadání zkoumá jeho vztah k výkonné moci. To obnáší analýzu jeho ústavních pravomocí, jimiž může do sféry exekutivy zasahovat. Práce se však zabývá i dalšími, často opomíjenými, aspekty, ovlivňující jeho postavení a sílu v rámci ústavního systému. Nezbytnou součástí této analýzy je rozbor ústavní pozice prezidenta republiky, vycházející z parlamentního charakteru českého ústavního systému a pravomocí, jimž je prezident republiky v tomto systému nadán. K této analýze je pozice prezidenta ČR srovnána s pozicemi jiných prezidentů parlamentních a poloprezidentských republik. Při analýze pozice prezidenta republiky však není možné opomenout specifický fenomén prezidentského úřadu v České republice. Prezident ČR (resp. dříve Československa) je tradičně nadán nepříliš širokým katalogem ústavních pravomocí, ovšem zároveň disponuje silnou autoritou veřejnosti, která mu dává značný neformální vliv. K analýze tohoto fenoménu se práce zabývá historickým vývojem prezidentského úřadu, a to z hlediska ústavního zakotvení i praxe. Rozebírá působení prezidentů republiky ve všech obdobích moderní československé a české státnosti. Vývoj prezidentské funkce po přijetí současné ústavní úpravy...
|
|
|
Vývojové aspekty vzájemného vztahu soudní soustavy a správního členění státu v Československu (1918-1938) s přihlédnutím k vývoji německého správního soudnictví
Bláhová, Ivana ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Soukup, Ladislav (oponent)
v českém jazyce Cílem diplomové práce na téma Vývojové aspekty vzájemného vztahu soudní soustavy a správního členění státu v Československu (1918-1938) s přihlédnutím k vývoji německého správního soudnictví bylo postižení základních vývojových tendencí vztahu mezi výkonnou a soudní mocí v Československu. Stěžejními oblastmi zájmu se stala především státní správa soudů, územní působnost a správní soudnictví. Zároveň byla připojena část komparativní, jež je věnována německému správnímu soudnictví a postupu nastolení jednoty moci v Německu ve 30. letech. Diplomová práce je rozdělena do pěti kapitol. První z nich je věnována úvodu do zkoumané problematiky. Druhá kapitola je věnována vymezení základních pojmů jako je dělba moci, výkonná a soudní moc, státní a veřejná správa, soudnictví a také státní správa soudů, územní působnost a správní soudnictví. Třetí kapitola práce se zabývá pojetím správy a soudnictví ve druhé polovině 19. století v Rakousku a později Rakousku-Uhersku. Na tuto část navazuje čtvrtá, ústřední kapitola, v níž je popsán státoprávní vývoj po vzniku Československa v roce 1918. Tato kapitola je rozdělena do šesti tematických oddílů, které obecně i konkrétně popisují vztah mezi výkonnou a soudní mocí v Československu. V prvním a druhém oddíle je kromě počátečního období popsána také...
|
|
|
Výběr ústavních soudců v České republice a na Slovensku
Svoboda, Jiří ; Hřebejk, Jiří (oponent)
Práce se zaměřuje na institucionální aspekt (tj. formální právní úpravu) výběru ústavních soudců v České a Slovenské republice. Poté se zaměří na personální aspekt, v nemž je identifikováno, odkud se rekrutují kandidáti na funkci ústavního soudce v obou zemích a jaké vlastnosti se od nich očekávají. Následně je podroben analýze procesní aspekt, tj. jaká měřítka při výběru ústavních soudců aplikují klíčové ústavní orgány (prezident ČR, Senát ČR, Národná rada a prezident SR). Na základě analýzy těchto tří aspektů jsou identifikovány silné a slabé stránky obou systémů a jejich rizikové prvky, které mohou vést k paralýze dotčeného ústavní soudu.
|
|
|
Imperátor a gubernátor. Překryv působení dvou předsedů vlády z hlediska ústavního práva, komparativní politologie a teoretické státovědy
Vanča, Matouš ; Brunclík, Miloš (vedoucí práce) ; Švec, Kamil (oponent)
Autor Matouš Vanča Název Imperátor a gubernátor. Překryv působení dvou předsedů vlády z hlediska ústavního práva, komparativní politologie a teoretické státovědy Abstrakt Práce se zabývá tzv. problémem dvou premiérů, tedy situací, kdy v České republice během střídání vlád krátce koexistují dva předsedové vlády vedle sebe. Tato zvláštní situace je potenciálním zdrojem dalekosáhlého konfliktu o to, který z nich má vykonávat ústavní pravomoci předsedy vlády. V první kapitole je rozebrán celý problém z historického hlediska - jde sice o záležitost současné české ústavy, nicméně i ve starší československé ústavní tradici lze nalézt problémy podobného typu, kterým doposud nebyla věnována větší pozornost. Druhá kapitola představuje dosavadní názory ústavních právníků na celou záležitost - rozděluje je do tří základních hypotéz, "denialistické hypotézy", "hodinové hypotézy" a "hypotézy Benelux". Ve třetí kapitole je provedena rozsáhlá komparace v rámci Evropské unie - jsou rozebrány mechanismy výměny vlády v jednotlivých evropských ústavách, analyzovány jejich silné a slabé stránky a státy jsou kategorizovány do několika základních skupin. Poslední čtvrtá kapitola pak představuje zcela nový koncept - krátkodobé rozdělení funkce předsedy vlády mezi dvě osoby v něm není vnímáno jako negativní jev nebo chyba v Ústavě,...
|
|
|
Prezident České republiky
Herc, Tomáš ; Pavlíček, Václav (vedoucí práce) ; Jirásková, Věra (oponent) ; Jičínský, Zdeněk (oponent)
Pro parlamentní formu vlády je typické, že v ní má hlava státu postavení orgánu sui genesis, jehož úlohou je především reprezentovat stát jako celek a být garantem řádného fungování jí předvídaných demokratických procesů v rámci organizace státní moci. Samotná však stojí mimo soutěž politických sil ve státě, není ze své funkce politicky odpovědna a s výjimkou velezrady nebo jiného deliktu obdobné intenzity jí nelze ani stíhat. Obecná působnost v oblasti moci výkonné zas náleží vládě, která politicky odpovídá parlamentu, jehož hlasováním může být vždy dosaženo jejího odstoupení. Tato její odpovědnost se přitom vztahuje i na akty hlavy státu, neboť ty ke své platnosti vyžadují její souhlas ve formě kontrasignace. Postavení prezidenta republiky v ústavním systému České republiky uvedený obecný rámec přesahuje, neboť jeho pravomoci, jejichž výkon v některých případech dokonce nepodléhá souhlasu vlády nebo jiného ústavního orgánu, mu umožňují aktivnější účast na přijímání politických rozhodnutí. Otázka, zda takovéto postavení je slučitelné s jeho neodpovědností, však zůstává dosud předmětem veřejné diskuse, aniž by na jejím řešení byla obecná shoda. Základním problémem v této souvislosti zůstává samotný vztah prezidenta republiky k vládě, a to konkrétně otázka, zda může při výkonu těch svých pravomocí,...
|
|
|
Vývojové aspekty vzájemného vztahu soudní soustavy a správního členění státu v Československu (1918-1938) s přihlédnutím k vývoji německého správního soudnictví
Bláhová, Ivana ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Soukup, Ladislav (oponent)
v českém jazyce Cílem diplomové práce na téma Vývojové aspekty vzájemného vztahu soudní soustavy a správního členění státu v Československu (1918-1938) s přihlédnutím k vývoji německého správního soudnictví bylo postižení základních vývojových tendencí vztahu mezi výkonnou a soudní mocí v Československu. Stěžejními oblastmi zájmu se stala především státní správa soudů, územní působnost a správní soudnictví. Zároveň byla připojena část komparativní, jež je věnována německému správnímu soudnictví a postupu nastolení jednoty moci v Německu ve 30. letech. Diplomová práce je rozdělena do pěti kapitol. První z nich je věnována úvodu do zkoumané problematiky. Druhá kapitola je věnována vymezení základních pojmů jako je dělba moci, výkonná a soudní moc, státní a veřejná správa, soudnictví a také státní správa soudů, územní působnost a správní soudnictví. Třetí kapitola práce se zabývá pojetím správy a soudnictví ve druhé polovině 19. století v Rakousku a později Rakousku-Uhersku. Na tuto část navazuje čtvrtá, ústřední kapitola, v níž je popsán státoprávní vývoj po vzniku Československa v roce 1918. Tato kapitola je rozdělena do šesti tematických oddílů, které obecně i konkrétně popisují vztah mezi výkonnou a soudní mocí v Československu. V prvním a druhém oddíle je kromě počátečního období popsána také...
|
|
|
Prezident republiky jako součást moci výkonné
Vosáhlo, Jakub ; Janstová, Kateřina (vedoucí práce) ; Antoš, Marek (oponent)
Práce se zabývá institutem prezidenta republiky. Popisuje specifika této ústavní funkce na pomezí hlavy státu a exekutivního orgánu. Dle zadání zkoumá jeho vztah k výkonné moci. To obnáší analýzu jeho ústavních pravomocí, jimiž může do sféry exekutivy zasahovat. Práce se však zabývá i dalšími, často opomíjenými, aspekty, ovlivňující jeho postavení a sílu v rámci ústavního systému. Nezbytnou součástí této analýzy je rozbor ústavní pozice prezidenta republiky, vycházející z parlamentního charakteru českého ústavního systému a pravomocí, jimž je prezident republiky v tomto systému nadán. K této analýze je pozice prezidenta ČR srovnána s pozicemi jiných prezidentů parlamentních a poloprezidentských republik. Při analýze pozice prezidenta republiky však není možné opomenout specifický fenomén prezidentského úřadu v České republice. Prezident ČR (resp. dříve Československa) je tradičně nadán nepříliš širokým katalogem ústavních pravomocí, ovšem zároveň disponuje silnou autoritou veřejnosti, která mu dává značný neformální vliv. K analýze tohoto fenoménu se práce zabývá historickým vývojem prezidentského úřadu, a to z hlediska ústavního zakotvení i praxe. Rozebírá působení prezidentů republiky ve všech obdobích moderní československé a české státnosti. Vývoj prezidentské funkce po přijetí současné ústavní úpravy...
|
|
|
Způsob volby prezidentů a jejich kompetence: případová studie změny systému volby prezidenta České republiky
Woloszczuková, Kristýna ; Vymětal, Petr (vedoucí práce) ; Kuta, Martin (oponent)
Téma této bakalářské práce je zaměřeno na současné změny volebního systému prezidenta ČR. Práce je rozdělena na tři hlavní části. První kapitola se zabývá teoretickým vymezením tématu, způsobem volby hlavy státu a jejími pravomocemi v rozdílných politických systémech. Druhá kapitola je zaměřena na současný průběh voleb prezidenta a rozsah jeho pravomocí v České republice a na Slovensku. Následně se v práci zaměříme na změnu způsobu volby prezidenta a její dopad na pravomoci prezidenta ČR, s ohledem na přímou volbu. Zde jsou uvedeny nové podmínky kandidatury. A mimo jiné je zde zmíněn také vliv, této již dlouho diskutované změny volebního systému prezidenta, na jeho postavení v politickém systému naší země.
|
|
|
Problematika malých obcí v České republice s ohledem na chod a efektivitu správy
Klusáček, Petr
Příspěvek se zabývá několika vybranými otázkami souvisejícími s třetí fází současné reformy veřejné správy v České republice. Pozornost je věnována zejména funkčním aspektům zmíněné reformy. Z hierarchického hlediska je příspěvek zaměřen na municipální úroveň, na níž existují nejvýznamnější disparity, které jsou způsobené velkým zastoupením malých obcí (definovaných jako obce do 1 000 obyvatel). Hlavním cílem je nalézt vhodné nástroje a opatření, jejichž implementace by mohla napomoci ke zlepšení funkčnosti a efektivnosti systému veřejné správy v rámci České republiky.
|
host ::
RSS.